Osobnosti kartounářského podnikání
Osobnosti
Poznejte osudy mužů jako Wenzel Wedrich, Ignaz Thume či Arnold Rosenthal, kteří vybudovali průmyslové impérium.
Wenzel Wedrich ml.
Zasloužil se o největší rozkvět kartounky nejvýznamnější českolipské rodiny, která se potiskováním textilu zabývala.
Po svém otci Franzovi převzal ve 40. letech 19. století menší manufakturu na břehu řeky Ploučnice v dnešní ulici U kartounky. Rozšířením a modernizací z ní vytvořil 23. podnik na území českých zemí co do objemu produkce, která se v roce 1843 vyšplhala na 14 000 srovnatelných kusů kartounu v úhrnné hodnotě 158 000 zlatých.
Na 100 tiskařských stolech se ručně potiskovaly hlavně šátky a kaliko, které se prodávaly na trzích v Praze a v Brně.
Ignaz Thume
Kartounářský podnikatel pocházející ze staré tkalcovské rodiny a čelní představitel českolipské buržoazie 40. – 60. let 19. století. V České Lípě postupně provozoval tři podniky.
Nejprve měl v letech 1837–1840 pronajatu Wedrichovu kartounku, kde se poprvé pustil do tohoto druhu podnikání. Již v červenci 1838 ale koupil zadlužený podnik Severina Langera a na jeho místě v dnešní Moskevské ulici postavil nový vlastní, mnohem větší provoz, který se v roce 1843 umístil na 15. místě mezi všemi českými kartounkami s roční výrobou 20 000 srovnatelných kusů kartounu za 207 000 zlatých. Výrobu ale dále zvětšoval a po několika letech byl mezi největšími manufakturami v Čechách. V letech 1858–1863 ještě vlastnil třetí provoz, který ale rychle změnil na přádelnu lněné příze.
Arnold Rosenthal
Výjimečně schopný kartounářský podnikatel, který pocházel z rakouského města Hohenems. Své vzdělání v textilním oboru získal studiem přímo v Manchesteru.
Od roku 1893 začal vést bývalý podnik Ignaze Thumeho v dnešní Moskevské ulici, který dále rozšiřoval a modernizoval. Nejprve zavedl pro pohon všech strojů centrální parní stroj, který v roce 1904 vystřídala elektřina. Celková produkce do roku 1913 stoupla na 16 miliónů metrů látek ročně.
V témže roce továrnu postihl katastrofální požár, jehož škody byly odhadnuty na 1 milión korun. Během půl roku byl ale podnik znovu vystavěn a dokázal obnovit svou produkci, kterou po jeho smrti až do roku 1938 vedli Rosenthalovi dědicové.
